Poděkování režisérů

15.06. 2019

Milí čtenáři a milí diváci,

   jsou to již 3 roky, kdy jsme se my dva, obyčejní učitelé základní školy, svěřili jeden druhému s myšlenkou, kterou jsme již delší dobu oba nosili v hlavě. Pojďme založit dramatický kroužek na naší škole. Oba bez divadelních zkušeností, oba bez odborných teoretických znalostí. Domluvili jsme se, že nepůjdeme do klasického „dramaťáku“, pouze se pokusíme nazkoušet divadelní hru. První myšlenky vedly k dlouhému zkoušení a poté skromnému představení pro pár rodičů a kolegů, kteří „ze slušnosti“ přijdou. Se svými plány jsme se tehdy svěřili řediteli Kulturního domu města Soběslavi, panu Petru Valešovi. Ten nás překvapil mnoha nabídkami, nápady a plány. Najednou jsme ke svému skromnému představení „dostali“ vlastního autora hudby, najednou jsme měli prostor ke každotýdennímu zkoušení, najednou se nám věnovali minimálně dva technici, najednou jsme na svou stranu získali úžasnou Jarku Palasovou, která dokáže zařídit naprosto všechno…zkrátka, najednou jsme si připadali jako profesionální soubor, který má kolem sebe plno lidí, kteří rozumí své práci a udělají za nás vše, čemu nerozumíme.

   Místo skromného představení jsme se Strašidlem cantervillským téměř vyprodali sál kulturního domu a pan Valeš nám nabídl zkusit štěstí ještě venku v parku u Hlásky. Nedokázali jsme si představit, jak něco takového, v Soběslavi do té doby neobvyklého, může dopadnout. Opět jsme si představovali skromné představení pro hlouček lidí a potlesk „ze slušnosti“. K našemu překvapení šlo opět o profesionální scénu, které se věnovali všichni pracovníci kulturního domu. Ještě nyní je pro nás neuvěřitelné, kolik lidí se dokázalo spojit, aby splnili sen dvěma chlapům, kteří si jen „chtěli zahrát divadlo“. Najednou jsme měli kolem sebe všechny pracovníky KDMS a všichni se, i mimo svou pracovní dobu, starali o to, aby vše dopadlo co nejlépe. A ono dopadlo.

   A další rok to samé. Dvě premiéry uvnitř, jedno venkovní představení – opět velká dřina a úsilí všech. Nejen nás, herců a režisérů, ale především těch, kteří nejsou na první pohled na jevišti vidět.

   A letos? Pokud jste se byli podívat, není třeba nic vysvětlovat. Pokusili jsme se o nemožné. Nacvičit s dětmi základní školy hru Williama Shakespeara Romeo a Julie. Vsadili jsme na osvědčené herce, ale přibrali jsme také mnoho nových. Nevíme, jak to vidíte vy, za nás režiséry ale musíme vyslovit absolutní pochvalu a poklonit se všem, kteří se tohoto představení účastnili. Verča s Vaškem v hlavních rolích byla správná volba. Nejen, že jde o výborné herce, ale věřili jsme, že právě oni se dokážou naučit tak obrovské množství textu. Míša, Lucka, Tereza, Verča a Róza – to jsou holky, které s námi hrají od počátku, a doufáme, že ještě hrát budou. Věříme, že o některých z nich uslyšíme v souvislosti s herectvím i za hranicemi Soběslavi. Viktor s námi hrál již vloni a věděli jsme, že obsazením jeho do role Tybalta neuděláme chybu. Honza, Radim, Matěj, Adam a Jirka jsou kluci, u kterých jsme zariskovali. Byli nevyzkoušení, naskočili do rozjetého vlaku a nakonec se stali jedněmi z nejlepších na jevišti. Hynek, Vojta, Kuba a Saša měli role na první pohled malé, ale neméně důležité.

   Děkujeme všem hercům a jsme pyšní na to, co dokázali letos i v letech minulých. Jen díky nim víme, že má smysl pokračovat a těšíme se na další spolupráci. Stejný dík patří i Petru Čapkovi za skvělou hudbu, Jirkovi Věchetovi za nádherné ručně vyrobené meče a především všem pracovníkům KDMS. Nebýt paní Palasové, Smítkové, Votápkové, Záhorové, pánů Valeše, Krovozy, Hovorky, Černého a Lintnera, zůstali bychom u svých skromných snů a hráli bychom si jen ve školní třídě. A vzhledem k šikovnosti našich herců, myslíme, že by to byla velká škoda.

                                 Děkujeme Vám všem!

                                                                         Lukáš Lis a Štěpán Ježek  

Zpět na hlavní výpis