Návštěva čistírny odpadních vod
Kliknutím na fotografii se přesunete do I-Alba.
Dvacátý druhý březen byl Organizací spojených národů vyhlášen jako Světový den vody, který probíhá už od roku 1993. Při této příležitosti společnost ENVI-PUR, s.r.o. ve spolupráci se společností ČEVAK, a.s. zpřístupnili pro veřejnost čistírnu odpadních vod (ČOV) v Soběslavi v rámci dne otevřených dveří. Společnost ENVI-PUR, s.r.o. zde měla k prohlédnutí také mobilní úpravnu pitné vody. Na ČOV se přišli podívat i naši žáci 8. a 9. tříd, kteří toto téma probírají v chemii.
Ti z Vás, kteří nestihli den otevřených dveří, nezoufejte. V tomto článku si podrobně rozebereme fungování ČOV v Soběslavi a k dispozici jsou také fotografie přiložené k tomuto článku.
ČOV je technologické zařízení, které slouží k čištění odpadních vod. Jedná se o veškerou odpadní vodu z našich domácností, ale také ze škol, či úřadů. Patří sem odpadní voda z koupelen, praček, kuchyní, záchodů, ale také dešťová voda ze střech a zpevněných povrchů. Tyto odpadní vody nazýváme jako komunální. Do ČOV však přitéká také odpadní voda průmyslová, což je voda z podniků ve městě. V odpadní vodě nalezneme látky organické – bakterie, tuky, cukry, bílkoviny, zbytky rostlin, těkavé organické látky (VOC), zbytky paliv, a různé chemické sloučeniny používané během každodenního života. Také zde nalezneme látky anorganické – různé nánosy (písek), amoniak, dusičnany, fosforečnany (z pracích prášků) a těžké kovy. V odpadních vodách se vyskytují i zbytky farmak, včetně antibiotik, na které si mohou mikroorganismy vytvořit rezistenci a léky tohoto typu by v budoucnu mohly významně ztrácet svoji účinnost. Dále zde nalezneme také rezidua hormonální antikoncepce, která může měnit pohlaví ryb.
K soběslavské ČOV je připojeno téměř 7000 obyvatel. Odpadní voda se do ČOV dostává kanalizačním systémem. Část odpadních vod přitéká gravitačně a část je nutné přečerpat. Poté, co se voda dostane do areálu ČOV, je šnekovými čerpadly (foto č. 1) dopravována na jemné česle (foto č. 2), zde se oddělují největší nečistoty, které jsou strojně stírané a vznikají tzv. shrabky (foto č. 3). Shrabky mohou zahrnovat zbytky rostlin, textilie, plasty, papír atp. Dále odpadní voda putuje do vírového lapače písku (foto č. 4), kde se oddělí písek (foto č. 5) od nerozpuštěných organických látek. Takto hrubě předčištěná voda odtéká do dvou usazovacích nádrží (foto č. 6). Tyto nádrže mají obdélníkový tvar a každá má kapacitu přibližně 950 m3. V usazovacích nádržích se nečistoty stírají jak ze dna, tak z její hladiny. Na hladině vyplavou nečistoty s nižší hustotou, než je hustota vody. Jedná se především o tuk (foto č. 7). Odpad z usazovacích nádrží nazýváme jako primární kal. Ten putuje do vyhnívací nádrže, kde z jeho části (zhruba z 1/3) vznikne bioplyn. V usazovacích nádržích končí čištění, které nazýváme mechanické. Následuje tzv. biologické čištění. Biologické čištění probíhá v aktivační nádrži (foto č.8). Tato nádrž je neustále provzdušňována. Za pomocí mikroorganismů, které nazýváme aktivovaný kal, zde dochází k odstranění sloučenin s dusíkem (N) a fosforem (P). Mikroorganismy se právě těmito látkami živí a tím je z vody odstraňují. Aktivační nádrž je rozdělena na část denitrifikační a nitrifikační. V nitrifikační (provzdušňované) části mění mikroorganismy amoniak (NH3, případně NH4+) na dusičnany (NO3−). Do odtoku z nitrifikační části se přidává síran železitý Fe2(SO4)3. Síran železitý je koagulant, který vytváří vločky, ve kterých se vysráží fosfor, a tak dochází k jeho snížení ve vypouštěné vodě. V denitrifikační části se vzniklé dusičnany přeměňují na plynný dusík (N2). Poslední vodní částí ČOV jsou dosazovací nádrže (foto č. 9). V nich dochází k oddělení aktivního kalu od vyčištěné vody. Vyčištěná voda odtéká do řeky Lužnice, vratný kal natéká zpět do aktivační nádrže a přebytečný kal je čerpán do nádrže usazovací. Areál ČOV ještě obsahuje již dříve zmíněnou vyhnívací nádrž. Zde se tvoří bioplyn, který je zpětně používán k vyhřívání vyhnívací nádrže (foto č. 10). Vyhnívání probíhá anaerobně (bez přístupu vzduchu) a mikroorganismy, které se zde vyskytují jsou náročné na teplo. Vyhnilý kal se dostává do lisu, odkud se vozí na kompostárnu a je použit jako hnojivo na polích.
Nakonec přidám pár zajímavostí. Čistící proces na ČOV v Soběslavi trvá zhruba jeden den. Jeden člověk za den spotřebuje přibližně 100 l vody.
Pavel Kulíšek
Zpět na hlavní výpis
